HISTORIE Díl č.11

Jednou ze stěžejních částí činnosti SDH Předín byla a doposud je účast našich členů na soutěžních kláních v požárním sportu. Požárnímu sportu – zhruba tak, jak ho známe dnes – se v našem sboru věnovalo několik generací, každá různě intenzivně a každá s různými výsledky. Základy té poslední vznikaly během roku 2003. V tu dobu se sešli kamarádi kolem současného velitele sboru Vlasty Honse a založili mužské sportovní družstvo SDH Předín. Během zimy 2003/2004 bylo již zřejmé, že nepůjde pouze o krátkodobou vlnu zájmu, ale že družstvo bude mít vyšší ambice a k jejich naplnění povede dlouhá a složitá cesta. Do sezony 2004 družstvo nastoupilo s mírně obměněnou sestavou a s obrovským zápalem. Stabilními členy tohoto družstva byli Petr Rjabinčák, Jirka Ozorák, Jirka Ježek, Vlasta Hons, David Novák, Tomáš Veleba a Standa Augustin. Vzhledem k tomu, že v té době již nebylo možné očekávat rozumné výsledky na soutěžích při použití běžného „zásahového“ hasičského vybavení, bylo nutné nastřádat peníze a pořídit vybavení speciálně určené pro soutěže v požárním sportu. To se povedlo především díky podpoře celého sboru (hlavně jeho starosty pana Běhounka) a starosty obce pana Urbánka.
Pořízení a provoz sportovního vybavení, jeho obnova, udržba a účast na soutěžích byla a je pro každý sbor, který se účastní soutěží na vyšší úrovni, velmi finančně nákladná. Jedna z možností, která se jevila jako nejreálnější a pro obyvatele obce i nejpříjemnější, byla pořádat kulturní akce a jejich výtěžkem financovat činnost sboru a tedy i činnost družstva. A právě s obdobím vzniku a prvotního rozvoje soutěžního družstva mužů se kryje i období, ve kterém se předínští hasiči začali opět výrazněji zapojovat do kulturního dění v obci.
V sezoně 2005 se soutěží začalo pravidelně zúčastňovat i družstvo žen (první počáteční stabilní sestava měla složení Jana a Štěpánka Málkovy, Jana Petrů, Míša a Andrea Tindlovy, Ivana Věžníková a Laďka Kličková). Obě družstva především sbírala zkušenosti a výsledky na sebe nenechaly dlouho čekat. Ačkoli materiální zajištění sboru v oblasti požárního sportu bylo v té době na vysoké úrovni, stále v obci chyběla dráha, na které by se dalo trénovat. Už jen pamětníci si vybavují, že jsme trénovali např. na louce/poli mezi zemědělským družstvem a tehdejším školním pozemkem (na „Šimonově poli“) nebo u lesa Frenštátu. Trn z paty nám vytáhli kolegové ze štěměšského sboru, kteří nás nechali trénovat na jejich dráze na Vrchách. Ovšem každý trénink znamenal přemístění nejen veškerého hasičského vybavení (včetně kádě na vodu), ale také přejezd se zásobou vody v podobě hasičské cisterny a jejího hodného řidiče. Bylo jasné, že takhle to dál nepůjde a že bude nutné najít prostor přímo v Předíně, na kterém by bylo možné vybudovat hasičskou dráhu. Tento prostor se našel u rybníka Strhanka. Zpočátku byl nerovný, zarostlý divoce se vyskytující verbeží včetně vzrostlých topolů a přebudování tohoto prostoru na kvalitní dráhu se zdálo býti fantasmagorickým. Díky stovkám a stovkám hodin práce členů sboru i jeho příznivců a díky obrovské podpoře ze strany obce se však podařilo vybudovat dráhu, která je díky převýšení velmi obtížná, ale již v době vzniku patřila a díky modernizaci stále patří mezi nejkvalitnější dráhy nejen v třebíčském okrese. Kvalitu dráhy oceňují i soutěžní družstva a představitelé Jihlavské Openligy, kteří prozatím předínskému sboru přiřkli pořadatelství soutěže ve všech ročnících, ve kterých jsme o pořadatelství žádali. V dněšní době je dráha vybavena tak, aby její obsluha byla co nejjednodušší (čerpání vody do kádě a zavlažování stabilním čerpadlem, odvodnění celého povrchu dráhy a základny, atd.)
Trénování na vlastní dráze brzo přineslo ovoce u družstva mužů i žen. Především družstvo můžů se v několika následujících sezonách stalo respektovaným soupeřem a dosáhlo mnoha kvalitních časů a hezkých umístění (3. místo v celkovém vyhodnocení JOL v roce 2010). Družstvo žen mělo vrchol o něco později (2. místo v celkovém vyhodnocení JOL v roce 2011 a třetí místo v roce 2012).
Téměř v každé ze sezon proběhla u družstva můžů personální obměna na některém z postů v požárním útoku. Členové z družstva z různých důvodů odcházeli (někteří ze zdravotních důvodů, někteří se odstěhovali, jiní našli smysl života v jiných činnostech nežli v běhání s hadicí) a většinou se podařilo najít kvalitní náhradu (občas se někdo přistěhoval, občas někdo dorostl). Po sezoně 2014 se však většina družstva shodla na tom, že pravidelná sportovní činnost této generace požárních sportovců pod hlavičkou SDH Předín skončí a že dále se družstvo bude scházet pouze málokrát do roka čistě za účelem reprezentace sboru (okrsková soutěž) či za účelem zavzpomínání si na výjimečné (i mimosportovní) výkony na některých vybraných soutěžích v okolí. Družstvo žen se do podobné situace dostalo o rok později a v současné době je též sportovně neaktivní.
Sportem ale žije předínský sbor dále. V sezoně 2014 se poprvé pod vedením Karla Pokorného a Mirka Nováka předvedli mladí hasiči – tedy další generace, která bude reprezentovat sbor a obec v nejrůznějších kláních. V sezoně 2015 se k práci s mladými hasiči přidal také Zdeněk Suchý. Členové „starého“ družstva – Vlasta Hons a Standa Augustin – přispěli mladým hasičům svými zkušenostmi a je tedy jenom na mládých předíňácích, aby překonali předchozí generaci, která se proháněla po sportovištích v minulém desetiletí. Podmínky k činnosti mají vynikající a podporu obrovskou.
Příspěvek byl publikován v rubrice 1998 - Současnost, HISTORIE a jeho autorem je StAu. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *