I v třicátých letech minulého století pokračovali členové předínského hasičského sboru v práci, kterou vykonávali především pro svoje spoluobčany. Pořádali tradiční kulturní akce (plesy, poutní zábavy, občas i májové a zimní štěpánské taneční zábavy), ale také cvičili s hasičským náčiním, aby při požárech, kterých tehdy vznikalo i v naší obci mnohem více než v dnešní době, mohli svědomitě plnit to, k čemu se zavázali – chránit majetky a životy svých spoluobčanů.
Období kolem roku 1935 bylo ve znamení snahy o získání motorové stříkačky, která by splňovala tehdejší nároky na kulturu hašení požárů. Tato – někdy možná příliš urputná – snaha však právě v roce 1935 málem zapříčinila rozpad členské základny sboru a tím i jeho zánik. Nejedna hlava zůstala po roztržce mezi zástupci dvou předínských spolků horká jistě ještě mnoho let. Nakonec se však hasiči dočkali a v roce 1938 byla pořízena zbrusu nová motorová stříkačka – podle výrobce nazývaná „Vystrčilka“. A právě tento – téměř 80 let starý stroj – není jen historií, která je zaznamenána pouze na zažloutlých stránkách protokolů z hasičských schůzí, ale je také doslova hmatatelným výsledkem práce našich předchůdců. Tento stroj totiž náš sbor vlastní dodnes…
Níže uvedené opisy jsou uvedeny doslovně – dle zápisů v kronice a včetně členění na odstavce.
1930
V tomto roce došlo ve výboru k některým změnám. Náčelníkem byl zvolen opět Jos. Michálek, podnáčelníky se stali Jaroslav Božejovský a František Kacetl, četaři F. Šilhavý a F. Fatrdla, mezi členy výboru přišel Antonín Benda a Karel Oliva. – Sbor čítá 32 členů, z toho je 25 činných a 7 přispívajících.
Sbor zasahoval u tří požárů (Opatov, Předín, Štěměchy). Byl uspořádán hasičský ples, výlet do Štůlní (9. 6.) a pouťová zábava (28. 9.) u Rambousků i u Nováka.
Sbor vyslal delegáty na župní sjezd v Ketkovicích, na okrskové cvičení v Římově a na župní výborovou schůzi v Náměšti nad Oslavou.
Část přileb byla opravena. Také část zbrojnice byla pronajata elektrárenským montérům.
1931
Protože došlo ve výboru ke změnám ve funkcích, uvádím nové složení výboru:
Jakub Obůrka, předseda – Rudolf Svoboda, místopředseda, Alois Babor, pokladník – Eduard Sedláček, jednatel, Jaroslav Božejovský, náčelník – František Kacetl, podnáčelník, Kaška Josef, podnáčelník – František Vladyka, zbrojmistr, František Hobza, četař – Ladislav Kašpárek, četař.
Členové výboru: Blažej Lapeš, Tomáš Augustin, Frant. Veleba, Matěj Havlík, Karel Oliva.
Stav členstva: 33 = 26 činných a 7 přispívajících. Sbor zasahoval u dvou požárů (v Předíně a ve Štěměchách). Uspořádal hasičský ples (11. 1.) u Nováků a dvě poutní zábavy taneční, 28. 9. u Rambousků, 29. 9. u Nováků. Účastnil se okrskového cvičení ve Štěměchách a vyslal delegáty na župní val. hromadu a sjezd do Budišova, na župní hasičskou školu a na samarit. cvičení do Třebíče.
Požár v Předíně, o kterém je vpředu řeč, vznikl v noci z 23. na 24. 10. v domě č. u Aloise Fatra, při čemž vyhořeli Vybíralovi, Vladykovi a Brabencovi.
Na výroční schůzi byl jmenován Blažej Lapeš čestným členem has. sboru.
1932
Stav členstva se příliš nezměnil; z 32 členů je 25 činných a 7 přispívajících.
Ve výboru došlo ke změně ve funkci náčelníka; stal se jím Matěj Vídenský.
Sbor zasahoval u jednoho požáru ve Štěměchách. Vyslal delegaci na val. hromadu do Koněšína a na hasičskou slavnost v Želetavě.
Sbor uspořádal tradiční hasičský ples dne 3. 1. s hudbou p. Brabence z Opatova a 28. 9. poutní taneční zábavu. Odvážným podnikem byl okrskový sjezd. Byl uspořádán 4. září za účasti sousedních sborů, které předvedly ukázky hašení požáru dříve a dnes. Cvičení se konalo u rybníka „Mlejňáku“, slavnost s projevem a tancem na hřišti u školy. Při této příležitosti byla konečně upravena požární zbrojnice, zvláště podlaha a natřena stříkačka a vrata. Byla zakoupena látka na 20 nových hasičských stejnokrojů, které ochotně ušil krejčí Matěj Havlík za 330 Kč! Bylo také vytištěno 500 kusů sjezdových odznaků, které sloužily jako vstupenky.
Při této příležitosti byly nejstarším členům sboru (přes 25 let členství) předány pamětní medaile. Z rukou přítomného župního náčelníka Kubeše přijali je členové: Blažej Lapeš, Jakub Obůrka, Alois Babor, František Veleba, Jan Bílek a Antonín Benda.
Obnošené pracovní stejnokroje a opotřebované hadice byly rozprodány členům sboru a zájemcům.
1933
Na valné hromadě dne 2. února 1933 byli na dobu tří let, tj. na léta 1933-34-35 zvoleni tito funkcionáři sboru:
Jakub Obůrka, starosta, Rudolf Svoboda, místostar., Alois Babor, pokladník, Eduard Sedláček, jednatel, Jaroslav Božejovský, náčelník, Josef Michálek, podnáčelník, Matěj Vídenský, podnáčelník, Roman Božejovský, četař, František Šilhavý, četař, František Vladyka, zbrojmistr;
členové výboru: Blažej Lapeš, Karel Oliva, Josef Kaška, František Veleba a Matěj Havlík.
Sbor zasahoval u dvou požárů, v Opatově a v Předíně; u nás 28. 6. v domě č. 91 p. Leopolda Nováka, při čemž vyhořely i domy č. 42 p. Ad. Svobody, č. 43 p. F. Musila, č. 44 p. Josefa Obůrky a p. Eduarda Mouci.
Delegáti byli vysláni na župní val. hromadu v Opatově, na hasičskou slavnost v Želetavě, na krajinský sjezd v Telči a na schůzi okrsku v Římově.
Během roku uspořádal sbor dvě společenské zábavy – hasičský ples a poutní taneční zábavu – obě s pěkným finančním úspechěm.
Dne 25. dubna zemřel dlouholetý a obětavý člen sboru a jeden z prvních velitelů či náčelníků sboru Blažej Lapeš. Celý sbor ho doprovodil na jeho poslední cestě.
Na konci roku měl sbor 29 členů, z toho 24 činných a 5 přispívajících.
1934
V tomto roce zasahoval sbor u čtyř požárů: 2 × v Předíně, jednou ve Valdorfě a jednou v Opatově. Uspořádal hasičský ples a poutní taneční zábavu. Vyslal delegáty na župní valnou hromadu v Třebíči a na župní pracovní sjezd v Březníku.
1935
V tomto roce došlo ve sboru opět k mimořádné události. Dne 25. března prohlásil na členské schůzi náčelník Jaroslav Božejovský, že ze sboru vystupuje, protože na schůzi honebního výboru dne 19. 3. 1935 někteří členové tohoto výboru uráželi hasiče a hasičský sbor, že prý jsou jen na parádu, na přítěž obci a že je není potřeba.
Stalo se tak potom, když náčelník Božejovský, který byl též na schůzi přítomen, navrhoval, aby část peněz z honebního fondu byla věnována na zakoupení nové, moderní hasičské stříkačky. I ostatní členové sboru, kteří na schůzi byli přítomni (Matěj Vídenský, Fr. Fatrdla), pokládali právem toto nařčení za hrubou společenskou urážku hasičského sboru, a tak 21 hasičů prohlásilo, že ze sboru ihned vystupuje a navrhuje sbor rozpustit. Byla proto svolána mimořádná valná hromada na 5. 5. 1935, na kterou byli pozváni nejen členové sboru, ale i nečlenové, kteří se zajímají o hasičskou práci. Na této schůzi či valné hromadě bylo toto hrubé nařčení hasičů a hasičského sboru sice veřejně odsouzeno, ale 21 členů na svém rozhodnutí vystoupit setrvalo. Na jejich místa přihlásilo se hned 16 členů nových a byli přijati: Bártík Jan, Bartušek Leopold, Hons Bohumil, Vetchý Vladimír, Vladyka Josef, Vladyka Antonín, Vybíral Adolf, Michálek Vladimír, Michálek Adolf, František Novák, Karel Šilhavý, Kovář Zdislav, Pecka František, Lapeš Miroslav, Zvěřina Eduard a Pokorný Josef.
Současně byl zvolen nový výbor organizace: předseda – Svoboda Rudolf, místop. Oliva Karel, pokladník – Babor Alois, jednatel Benda Antonín, náčelník – Kašpárek Ladislav, podnáčelníci Bártík Jan a Hons Bohumil, četaři Vybíral Adolf a Michálek Adolf, zbrojmistr – Vladyka Josef.
Za členy výboru: Sedláček Eduard, Kacetl Frant., Benda Matěj, Havelka Josef, Vladyka Bohuslav. Sbor čítal na konci roku 36 členů (24+12).
24. 4. zemřel dlouholetý starosta sboru Jakub Obůrka; celý sbor ho doprovodil na jeho poslední cestě.
Sbor zasahoval u požáru ve Svojkovicích. Výbor vyslal delegáty na krajský sjezd do Třebíče, do has. školy v Třebíči a na schůzi samaritské stráže.
Vlastní společenskou činností byl hasičský ples (17. 2.), slavnost kácení máje (24. 5.) a poutní taneční zábava (28. 9.). Na 6. 3. připravil sbor oslavu 85. narozenin T. G. Masaryka, která se těšila velké pozornosti obyvatel obce. Po zapálení hranice na škol. hřišti byl přečten manifest a zahrána st. hymna. Oslava byla zakončena průvodem s hudbou.
1936
V tomto roce se hodně cvičilo se strojem, protože jsme se zúčastnili okrskového cvičení v Římově.
Byli vysláni delegáti na okrskovou schůzi do Římova, na cvičení s plynovými maskami a k uvítání p. pres. Eduarda Beneše do Třebíče.
Výbor nechal ušít 24 kusů nových opasků.
Sbor uspořádal opět hasičský ples, oslavu narozenin T. G. Masaryka, slavnost kácení máje a poutní zábavu. Sbor čítal 33 členů (25+8).
1937
Výbor sboru zůstal, změna nastala jenom v osobě jednatele, kde nastoupil Matěj Benda a dva noví četaři Fr. Novák a Vladimír Michálek a nový zbrojmistr Josef Havelka. Sbor evidoval 25 členů (21+4).
Zasahovalo se pouze u jednoho požáru doma.
Sbor uspořádal hasičský ples, slavnost stavění máje, poutní zábavu, účastnil se oslavy 87. narozenin T. G. Masaryka, kde zažehl vatru a 21. 9. účastnil se smuteční tryzny za T. G. Masaryka, který 14. 9. zemřel. Požárníci organizovali peněžitou sbírku na opatření plynových masek. – Byli vysláni delegáti na okrskovou schůzi v Římově, na val. hromadu a na župní pracovní sjezd v Třebíči.
Na členské schůzi 15. 10. hovořil starosta sboru R. Svoboda o potřebě zakoupit motorovou stříkačku a o tom, že by na ni mohla přispět obec alespoň částkou 2000 Kč. Byla tedy svolána na neděli 28. listopadu veřejná schůze do Rambouskova hostince s přednáškou na téma „Hasičstvo a dnešní doba“, kterou proslovil řídící učitel Eduard Němec z Římova. Na této schůzi došlo k široké debatě o tom, jaké jsou možnosti pořídit motor. stříkačku. S přítomným starostou obce p. Boh. Obůrkou a s předsedou honebního výboru p. Fr. Štanclem bylo dohodnuto uspořádat ještě jednou veřejnou schůzi na 12. prosince a přizvat na ni zástupce fy Vystrčil a syn z Telče, aby předvedl motorovou stříkačku.
Tak se také stalo; dostavil se také župní vzdělavatel dr. F. Žák z Třebíče, který k přítomným občanům promluvil o významu a výhodách takové stříkačky, ale také poradil a naznačil, jak možno získat kapitál, potřebný k zakoupení stříkačky – nejlépe z místního honebního fondu.
Přítomní občané nejen ústně, ale i písemně vyjádřili svůj souhlas, že se zříkají honebního fondu ve prospěch hasičského sboru. Jako první se podepsal starosta obce pan Bohumil Obůrka a dal tak příklad i ostatním občanům.
S nadějemi vzhlíželi všichni hasiči k příštímu roku.
1938
Slibně a nadějně začal nový rok pro náš sbor. Dne 16. ledna konala se v obecní kanceláři členská schůze sboru za účasti starosty obce p. Boh. Obůrky, předsedy honebního výboru p. Františka Štancla a zástupce fy Jos. Vystrčil a syn z Telče, na níž se jednalo o zakoupení motorové stříkačky s 260 m hadic za 30000 Kčs. Současně byly stanoveny podmínky plnění kupní smlouvy ohledně splátek. Do 30 dnů splatit hotově 12000 Kč, do konce následujícího roku 1939 6000 Kč a pak každý rok až do konce roku 1943 po 3000 Kč. Kromě toho si fa účtovala 6% úrok od 1. 1. 1939.
Zkouška dvoukolové motorové stříkačky byla provedena 1. 5. 1938. Opis zápisu o ní je uložen v archivu sboru.
Slavností předání stříkačky hasičskému sboru se konalo 10. července 1938. Po obřadu svěcení stříkačky, které provedl P. Jindřich Kocman, tehdy ještě administrátor, a po krátké promluvě k přítomným občanům, předal stříkačku sboru člen obecního zastupitelstva pan Josef Michálek. Velitel sboru František Novák ji jménem sboru převzal a slíbil chránit s ní majetky a životy občanů. Odpoledne pak se konalo poplachové cvičení za účasti sousedních sborů a po něm společenská zábava s hudbou.
Obsáhlý zápis „o tom, jak jsme si pořídili motorovou stříkačku“, zapsal velmi pěkně jednatel Matěj Benda v Protokolech has. sboru 1935-1949.
V tomto roce zasahoval sbor u dvou požárů – doma a ve Valdorfě již s novou motorovou střkačkou. Během roku byla 4 poplachová cvičení, jedno okrskové cvičení, asi 9 × se cvičilo s novým strojem. Začalo se s požárními hlídkami v kině a velmi aktivní byla i samaritní stráž, která poskytla první pomoc v 36 případěch.
Sbor uspořádal ples, oslavu 1. máje, poutní zábavu, štěpánskou zábavu a účastnil se slavnostního odhalení pomníku padlých doma i v Opatově.
Delegace byly vyslány na val. hromadu v Třebíči, na okrskovou schůzi do Římova.
Byl však i smutek. Zemřel dlouholetý pokladník sboru a obětavý člen Alois Babor a dlouholetý přispívající člen P. Šimon Novotný, farář. Oba jsme doprovodili na jejich poslední cestě. – Stav členstva vykazoval 25 členů, z toho 19 činných a 6 přispívajících.
Abych splnil přání tehdejšího jednatele Matěje Bendy, uvádím zde jména všech členů hasičského sboru, kteří tu byli „při pořizování motorové stříkačky“.
Byli při tom:
Bártík Jan, Bartušek Leopold, Benda Antonín, Benda Matěj, Havelka Josef, Hobza Bohumír, Kašpárek Ladislav, Krutiš Jan, Michálek Vladimír, Mouca Eduard, Novák František, Obůrka Otakar, Oliva Karel, Sedláček Jan, Svoboda Boleslav, Svoboda Rudolf, Vladyka Josef, Vybíral Adolf a Zvěřina Otakar.
1939
Tento rok byl přeplněn vážnými vnitropolitickými událostmi stejně jako předcházející 38, kdy došlo k zabrání částí pohraničního území republiky. Nové uspořádání státu přinášelo i řadu změn v naší hasičské organizaci. Bylo zakázáno nosit kulaté čepice a dřívější odznaky, přijaty byly nové stanovy okresní hasičské jednoty. Výbor organizace v podstatě zůstal; na místo zemřelého Babora stal se pokladníkem Adolf Vybíral.
Sbor konal pravidelné hlídky v kinu a pilně cvičil s novou stříkačkou. Zasahoval 1 × v Opatově.
Opět uspořádal hasičský ples (22. 1.), májovou zábavu (21. 5.), poutní taneční (29. 10.) a štěpánskou zábavu (26. 12.).
Prostřednictvím obce obdržel od zemského výboru subvenci ve výši 2500 Kč. Na úhradu motorové stříkačky dal sbor 4000 Kč. Do OHJ byl zvolen Otakar Březina.
Sbor čítal 21 členů, tj. 18 činných a 3 přispívající.
Opis kroniky, roky 1923–1929
Opis kroniky, roky 1930–1939
Opis kroniky, roky 1940–1949
Opis kroniky, roky 1950–1959
Opis kroniky, roky 1960–1969
Opis kroniky, roky 1970–1979
Opis kroniky, roky 1980–1989
Opis kroniky, roky 1990–1996