Tradiční ranní rutina v podobě rozcvičky, hygieny a snídaně se bleskurychle přeměnila v úklid tábořiště. Všichni se tohoto úkolu zhostili na výbornou a za přispění některých rodičů bylo před jedenáctou hotovo. Dealeři úklidových prostředků si vyzkoušeli, který „sajrajt“ je na táborový záchod a sprchu ten nejúčinnější a těsně před polednem jsme se rozjeli směr domov.

Od pátečního rána byl na tento den stanoven jediný cíl – najít poklad!

Proběhl rychlý nástup a spíše symbolická rozcvička. Po chlebu obaleném ve vajíčku se zaprášilo rychleji, než kdo čekal, takže zbývalo jen nafasovat svačinu, dotankovat pití, vystříkat lahvičku repelentu na končetiny táborníků a šlo se na to.

Celý čtvrtek byl ve znamení zdokonalování se ve všech hasičských disciplínách. Aby všichni lépe pochopili, proč po nich chceme ty uzly a na co vlastně jsou, nastoupil na scénu hned po snídani Honza Málek a jeho lana, karabiny a další lezecký vercajk. Popsal dětem proč a za jakým účelem pracují u hasičů lezci, jaké používají vybavení, jaké znají uzly a k čemu to všechno vlastně je.

Pátý den – středa. Ráno začalo již tradičně a po nástupu, rozcvičce a ranní hygieně jsme posnídali tousty, bohužel jsme nějak zapomněli na to, že v celých Heralticích nepůjde od 7:30 elektrika, takže ne všichni měli zapečeno. No, co už…

Problém s proudy lehce zkomplikoval i přípravu oběda, ale nakonec si děvčata přihřála polívčičku pěkně na kamnech a v kuchyni jim alespoň nebyla zima. Jako druhý chod se podávala rajská. U některých jedinců si to konečně vyžádalo výměnu trička, protože tahle barva je fakt vidět 🙂

Každé ráno zvedáme vlajku za zvuků státní hymny. Je to pěkná písnička. Všichni už musí mít vyčištěné zuby a jde se na rozcvičku. Protahujeme se od hlavy k patě. Posilujeme ruce, nohy a běháme jak divočáci.

Ze včerejška jsme zapomněli napsat, že byl velký turnaj v pexesu. Nejlepší byl Vítek Vaňkát, vyhrál každou hru – je to hlavička.